Sportovní hvězdy a doping - stále aktuálnější otázka světového sportu

Jsou výkony současných sportovců dosažitelné přirozenými schopnostmi? Je vůbec možné dosáhnout takových výsledků bez použití zakázaných podpůrných látek? Jaký má doping vliv na rekreační sport?


Tento článek přímo navazuje na úvahu o kulturistice a fitness, zveřejněné přednedávnem právě na tomto webu. Hlavním tématem zde bude vztah vrcholových sportovců k dopingu a jejich ovlivňování pohledu na doping u běžné populace.

Hlavní dva problémy bychom mohli položit asi takto – jsou vůbec reálně dosažitelné výkony součastných sportovních hvězd bez dopingu? Jaký mají tyto výkony vliv na rozvoj masového rekreačního sportu a vztah mládeže k dopingu? Sociologický pohled problematiku dopingu ve sportu řadí jednoznačně do kategorie deviantních stránek světa sportu a „výkon podporující látky“ (performance-enhancing substances) spojuje s negativními stránkami sportovní etiky (Sekot, 2005, s. 283). Jistě není nutné zdůrazňovat, proč ve článku, který má souvislost s dopingem, budeme hovořit i o kulturistice. Právě souvislost kulturistiky a rekreačního fitness dává největší možnost zneužití nedovolených látek a anabolických steroidů.

Fenomenální výkony některých sportovců.

V kulturistice je situace naprosto jasná, i když zde nejde o konkrétní výkony. I profesionální kulturisté nijak zvlášť nezapírají, že anabolické steroidy patří do jejich běžné přípravy. Ale jak jsou na tom ostatní sportovci v mediálně více propagovaných sportech? V souvislosti s překonáváním lidských možností se nejčastěji mluví o atletice. Připomeňme jen olympijské hry v Pekingu a neuvěřitelné rekordy Usaina Bolta. Ale jsou zde i další sportovci, kteří překonávají světové rekordy jako na běžícím pásu. Musíme si však připomenout jednu zásadní věc a tou je, že existuje velký rozdíl mezi sporty, jež nemají tak dlouhou tradici (např. skok o tyči žen) a sporty, které se prezentují již dlouhé desítky let. Například ve zmíněném skoku o tyči žen se za posledních deset let zvětšil světový rekord o téměř půl metru. Není potom divu, když Jelena Isimbajevová téměř na každém atletickém mítinku ho překonává centimetr po centimetru. V rozporu s těmito rekordy jsou rekordy dlouholeté.
 
Vzpomeňme např. na neuvěřitelný výkon Jarmily Kratochvílové z Mnichova 1983. Tento světový rekord zůstává v platnosti už neuvěřitelných dvacet šest let. Další těžko uvěřitelný výkon českého sportovce je bezesporu rekord Romana Šebrleho. Ten je sice novější (2001), ale nad jeho hodnotou se dodnes pozastavují atletičtí odborníci. Sám Šebrle je známý svým odmítavým postojem k dopingu. Stejně je na tom i jeho kolega, bývalý rekordman Tomáš Dvořák. Není to však tak dávno, co vypluly na povrch skandály o rozsáhlém dopingu československých atletů v sedmdesátých a osmdesátých letech. V této souvislosti se uvádí i onen rekord Jarmily Kratochvílové. Odhalen byl systém podávání anabolických steroidů sportovcům v bývalém východním Německu či bývalém Sovětském svazu.

Doména dopingu se ovšem netýká jen sportovců bývalého východního bloku, ale i hvězd pocházející z amerického kontinentu. Stačí říci jen jména Marion Jonesová, Moris Green či legenda atletických oválů Florence Griffithová-Joynerová. U té sice požívání nedovolených látek nikdy prokázáno nebylo, ale okolnosti její nenadálé smrti nasvědčovaly něčemu jinému. My se jen můžeme obávat, co přinese budoucnost, zdali se nějaká z nynějších sportovních hvězd v budoucnu přizná k užívání zakázaných látek podporujících výkon.

 

Uživání anabolik širokou sportující veřejností.

Druhá znepokojující otázka se týká problémů užívání anabolik či jiných podpůrných látek širokou sportující veřejností. Sportovci jsou významně tolerantnější k užívání výkon podporujících látek než nesportovci (Sekot, 2005, s. 282). Ještě větší hrozba je u mladých nadějných sportovců. Ti jsou schopni pro lepší výkon zajít i za tuto hranici rizika sebepoškození díky následkům steroidů. Dochází k toleranci prostředků k dosahování maximálních sportovních výkonů, existuje značná neinformovanost o negativních zdravotních účincích dopingu a tedy i velké podceňování rizika, které jejich užívání nese (Sekot, 2005, s. 285).

Vše nám také dokazuje studie výzkumného projektu ministerstva školství, které mapuje vztah mládeže k dopingu. 10% dotázaných mužů a 3% dotázaných žen odpovědělo kladně na otázku, zdali někdy zvažovali užití dopingu. (Sebera, Bedřich, 2005, s. 306). Ještě více zneklidňují je ovšem dostupnost zakázaných látek. Téměř 20% mužů a 8% žen mezi sportující mládeží odpovědělo kladně na otázku, zdali jim byl někdy nabídnut doping. (Sebera, Bedřich, 2005, s. 307). S tím souvisí i další znepokojující výsledky výzkumu, podle něhož ve sledované populaci existuje více než třetina potencionálních uživatelů dopingových látek (Sekot, 2005, s. 287).

Na závěr bychom se ještě na chvíli vrátili ke kulturistice, ve které vidí velké množství mladých adolescentů svou seberealizaci (pozn. nejen oni). Správně se připomíná, že obecná hodnotová orientace modelů mužnosti (v médiích) je o to nebezpečnější, že svými důsledky zasahuje širší vzorek populace, než sám vrcholový sport (Sekot, 2005, s. 286). To nám potvrzují i slova amerického kulturisty Mika Mararazza, která nám dávají přímo dvě svědectví o dopingu. Jak implicitní doznání k jeho užívání, tak i reference o patologickém stavu fanoušků kulturistiky: „Nestal jsem se profesionálem díky steroidům. Ničeho takového jsem se nedotkl, dokud jsem nevážil 100 kg. Měli by spíše testovat diváky na soutěžích – 99% kluků v obecenstvu je na steroidech.“ (Thorne, Embleton, 2001, s. 532).

Použitá literatura:
Sebera, M., Bedřich, L., et al. Doping ve sportu u mládeže v České republice v roce 2004. In: Hodaň B. Tělesná výchova, sport a rekreace v procesu současné globalizace. Olomouc, Univerzita Palackého, 2005, s. 304-315.
Sekot, A. Globalizace versus sportovní migrace. In: Hodaň B. Tělesná výchova, sport a rekreace v procesu současné globalizace. Olomouc, Univerzita Palackého, 2005, s. 89-101.
Thorne, G., Embleton, P. Encyklopedie kulturistiky. Pardubice: Svět kulturistiky, 2001. 635 s. ISBN 80-901589-0-4



Vydáno dne 7.12.09 - publikoval: Mgr. Ondřej Štaud

Přidat si článek Sportovní hvězdy a doping - stále aktuálnější otázka světového sportu do záložek: post this at del.icio.uspost this at Diggpost this at Google Bookmarks

Komentář


Jaký je opak dne?

Fitness menu